pondělí 20. srpna 2012

See you later Trutnove

Další náramek v kolekci festivalové bižuterie na ruce a červená posvátná hlína spláchnuta do kanalizačního systému Českých Budějovic. Znak faktu, že festiválek v Trutnově skončil. Howgh.


Proklamovaná tvrzení, že to "tentokrát bude opravdu naposledy na Bojišti", jsem tentokrát nikde překvapivě neslyšel, ikdyž stanové městečko utrpělo několik šrámů od navezené těžké bagrovací techniky. Hold překladiště balíků je to, co městu Trutnov chybí momentálně nejvíce.
Pominu-li upravené městečko, velice mne potěšila Undergrundová stage, na kterou sem se konečně přestal bát chodit. Z původního mikromísta pro pár vožralejch uprostřed hamham centra se stage vyprofilovala v regulérní místo pro kvalitní poslech hudby bez nutnosti leckdy nepříjemného tísnění s dalšími návštěvníky. Pokud tam zrovna nehraje Hever s vazelínou.
Zbylé atributy Bojiště zůstaly zachovány. Vyzdvihl bych typický smrad v poslední den festivalu skládající se z udusané půdy nasáklé pivem, nevyvezených Toiek a éteru linoucí se z nohou návštěvníků. To, spolu s možností si kopnout do toho kelímku, co se válí na zemi, zbylo už jen na Trutnově.
Letošní ročník byl věnován dvojici literátů, se kterými jsme se během festivalu potkávali na každém rohu. Ikdyž už jen na obrázcích. Je pěkné, že festival je vždy někomu věnován a myslí se to vážně. Pouze při vzpomínkách na Havla s Magorem by se asi neměl pouštět zpitej Věchet, aktuálně řešící dilema o stupni donesených piv, na podium.


Co se týče hudební produkce, není nad to, když projebete hlavní kapelu v Hare Krišna kempu při poslechu tolik typických manter s flaškou v ruce. A pak jen posloucháte, jak se koncert povedl. To od lidí, kteří by si Korny ani za boha nepustili doma. Dobře. Vzhledem k tomu, že Trutnov nevyniká nějakým převratným způsobem výběru účinkujících, letošní moje hvězdy se profilovaly z tuzemské scény. Tonyho s Garáží jsem si poslechl dokonce dvakrát - pohodový český bigbítek mixlý Tonyho flegmatizmem v Trutnově funguje mnohem lépe, než-li jinde. Všeobecně sobota se velice hudebně vydařila - již zmíněného Tonyho doplnil vynikající J.H.Krchovský se svým bandem se svým poetickým mixem. A do třetice všeho dobrého - velice překvapily Kurtizány. Kurtizány z 25.Avenue dokonale využily podvečerní sobotní éter "za chvíli budou Korni" a nejenom mne pobavili a uspokojili skvělým představením. Fungovalo jim to mnohem lépe, než The Switch, kteří se sami pasovali jako předskokani Kornů. Na Varteckym bylo jasně vidět, že ho to prostě baví, a pak už to de samo.
Krišňáci se letos moc nepředvedli, především touha po brzkém ukončení produkce není zrovna to, proč tam ty vožralí týpci chodí. Časy, kdy tradiční Stay High kírtan končil s úsvitem jsou zřejmě minulostí.

Takže, suma sumárum. Trutnov i přes neúčast některých tradičních bardů z řad kamarádů (styďte se!) se opět povedl. Poslední větu již jen ocituju od kněze undergrundu Ladislava Heryána.
Vždycky, když pak po festivalu potkám někoho s páskem z Trutnova na ruce, mám pocit, že aspoň s tímto člověkem by se dalo rozumně mluvit.
Wakan Tanka! See you later.

Žádné komentáře:

Okomentovat